Publikace na téma výživy

V této části naleznete volně stáhnutelné publikace věnované nejnovějším tématům v oblasti výživy, jako je např. raná výživa nejmenších dětí, výživa ve spojení s alergiemi, sportovní výživa a výživa ve stavu nemoci, např. dysfagie nebo kritická onemocnění. S ohledem na snazší dohledání konkrétních informací je sbírka příspěvků roztříděna do jednotlivých kategorií. Nemůžete-li nalézt příslušný odkaz, zkuste použít funkci hledání.

Prohlášení o sponzorování: Řada publikací, programů, konferencí, vzdělávacích zdrojů a dalšího obsahu nabízeného na těchto webových stránkách byla financována a/nebo připravena institutem Nestlé Nutrition Institute nebo přidruženými společnostmi Nestlé.

Latest Publications

The Nest 45

Tato publikace pojednává o výživě batolat, výživa a jídelní zvyklosti u batolat, vitaminu D u batolat, mléce a jeho fortifikace. Široká škála dovedností, které se dítě naučí od 1 do 3 let, včetně chůze, mluvení, samostatného stravování, spaní po celou noc, kontroly vyprazdňování a emočních projevů, představuje pro rodiče zároveň radost i velkou výzvu. Příjem vlákniny, vitaminu D a draslíku ve stravě je po celém světě nižší než doporučené hodnoty. Jiné deficity ve výživě jsou spíše specifické pro jednotlivé státy v závislosti na dostupnosti potravin a jídelních zvyklostech. Malé děti mají zvýšené riziko nedostatečného příjmu a tedy i nízké hladiny vitaminu D. Národní přehledy, prospektivní kohorty i intervenční studie ukázaly, že fortifikace jídla pro batolata je k dosažení vyššího příjmu i hlad.

Články a knihy

Kojení je spojeno s dlouhodobými přínosnými účinky na zdraví dětí i jejich matek. Nicméně, mezi různými publikovanými studiemi existují rozdíly v jejich metodice, a tak nelze přímo vyvodit konečný závěr, pokud jde například o vztah mezi kardiovaskulátními úmrtími v dospělosti a historií kojení. Menší studie, na rozdíl od tech větších, často uvádějí vyšší ochranný účinek, ale základ zůstává - mateřské mléko je přirozená výživa kojenců.

Články a knihy

Důvodem pro podávání kojenecké výživy s hydrolyzovanou bílkovinou na prevenci alergií je fakt, že rodinná alergická zátěž zvyšuje riziko vzniku alergie u dítete až o 80%. Vzhledem k intaktní bílkovině v náhradních kojeneckých výživách je zátěž vystavení příjmu antigenu u nekojených dětí 10 x vyšší než u kojených dětí. Časné vystavení alergenům je rizikovým faktorem pozdějšího vzniku alergie. Cílem je tedy snížit alergenicitu mléčné výživy a navodit orální toleranci. Ale jak velké nebo jak malé snížení je nejlepší?

Články a knihy

Jak můžeme snížit příjem bílkoviny u malých dětí, zvláště v kojeneckém veku? Toto snížení je žádoucí, protože jsme přesvědčeni, že může pomoci dětem vyhnout se riziku vzniku obezity v životě. Odpověď je jednoduchá - kojením. Ale bohužel víme, že mnoho žen nemůže nebo kojit nechce z různých důvodů a podávají svému dítěti náhradní kojeneckou výživu. Překotný růst v kojeneckém veku je spojen s rizikem vzniku nadváhy a obezity v dalším životě. To je známo, ale není prokázáno, že pomalý růst toto riziko vzniku obezity snižuje.

Články a knihy

Výbor pro výživu Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) zhodnotil v roce 2011 používání pre- a probiotik. Konstatoval, že s používáním probiotik a prebiotik v kojenecké výživě jsou spojeny ještě nějaké otázky. Používání začíná často v raném dětství, obvykle hned po porodu, kdy střevní mikroflóra není ještě plné vyvinuta. Faktory, které ovlivňují střevní mikroflóru, mohou trvale ovlivnit vývoj celého střevního mikrobiálního systému. Druhou záležitostí je délka používání: denní používání takových výrobku trvá několik týdnu nebo i několik měsíců. Podávání se děje formou kojenecké mléčné výživy, která muže být jediným zdrojem stravy kojence. Poslední otázkou je přetrvávání jejich účinků a to jak s pozitivním zdravotním vlivem, tak s negativním, protože tyto účinky mohou přetrvávat celou radu let a ovlivňovat tak zdravotní stav dítěte.

Články a knihy

Pro všechny živé organismy jsou bílkoviny životně důležité - jsou základními složkami všech buněčných struktur a funkcí. Proto se mnoho publikací o výživě kojenců zabývá bílkovinami daleko více než ostatním živinám. Výzkum a klinický zájem na přísun bílkovin kojencům se tradičně zaměřuje na jejich špatný přísun, na prevenci a léčbu. Vzhledem k tomu, že nízký přísun bílkovin dětem má nepříznivý vliv na růst a vývoj byl tradičně vyšší přísun bílkovin v kojeneckém věku doporučován. Ale koncept "více je lépe" nemusí být vždy správný a pravdivý. Vyslovili jsme "Časnou proteinovou hypotézu", že nadměrný přísun bílkovin v prvním roce života je spojen s rizikem nadměrného růstu, se zvýšeným rizikem vzniku nadváhy a obezity a s ní spojených onemocnění v dalším živote.

The Nest

Tato publikace pojednává o peptidech v mateřském mléce, vývoji oligosacharidů mateřského mléka během laktace a proteázách v mateřském mléce. Trávení mléčných bílkovin v žaludku a střevech na peptidy a aminokyseliny je výsledkem komplexní série reakcí. Mnoho peptidů mateřského mléka je vytvářeno pomocí endogenních enzymů ještě před samotnou sekrecí. Peptidy z mléčných bílkovin se naopak vytváří pomocí enzymů po celou dobu přítomnosti v trávicím traktu dítěte. Oligosacharidy (HMO) jsou jednou z hlavních složek mateřského mléka (MM). Předpokládá se, že MM obsahuje přes 200 oligosacharidů [1]. Profil oligosacharidů se u jednotlivých kojících žen liší a mění se během laktace. Mateřské mléko není složeno jen z jednoduchých proteinů, ale je to spíše kombinace proteinů a proteáz. Malí kojenci jsou vývojově naivní, produkují malé množství žaludečních kyselin a jejich proteázy mají nízkou aktivitu. Selektivní proteolýza mléčných proteinů začíná v mléčné žláze.

The Nest

S ohledem na rostoucí množství žen, které jsou rizikové pro vznik gestačního diabetes mellitus (GDM), např. ženy s nadváhou či obezitou, je nutná jejich identifikace už na počátku těhotenství a včasné provedení screeningových a diagnostických vyšetření. Správná diagnóza a léčba je klíčová ke snížení komplikací v těhotenství a při porodu, komplikací u novorozence, počtu císařských řezů a v pozdějším životě také zvyšujícího se rizika rozvoje diabetu mellitu 2. typu (T2DM) u matky i dítěte.

The Nest

V mateřském mléce přijímají kojenci velké množství oligosacharidů (HM-O), které mají vysoký potenciál pro lokální účinky v gastrointestinálním traktu a pro systémové funkce. Ve stolici a moči se nacházejí přirozené HM-O a produkty jejich štěpení a tak částečně odrážejí obraz specifických mateřských oligosacharidů v mateřském mléce.